V těchto dnech bývá cítit zvláštní ztišení. Vzduch je jiný, světlo měkčí, čas se jaksi rozlévá. Jako by se otevřela brána, přes kterou je možné zahlédnout, že život a smrt nejsou od sebe tak daleko, jak se zdá.

Jsou chvíle, kdy se všechno zlomí. Dlouhé měsíce, možná roky jste budovaly něco společně — důvěru, firmu, projekt, vztah. A pak přijde okamžik, kdy zjistíte, že ten druhý měl úplně jiné záměry. V tu chvíli se svět zmenší. Zůstane jen prázdno, nepochopení, a někdy i stud, že jsme to neviděly dřív.

Někdy se život začne rozpadat bez varování. To, co dřív drželo, se uvolňuje. Vztahy, práce, tělo, jistoty — všechno se mění a my nevíme, co se děje. Máme pocit, že ztrácíme půdu pod nohama. Ve skutečnosti se jen láme to, co už dlouho nešlo unést.

Mnoho let hledáme. Odpovědi, směr, sami sebe. Projdeme knihy, terapie, kurzy, vztahy i vlastní pády. Každý krok přinese kousek pochopení, ale ne klid. Protože dokud hledáme, pořád stojíme mimo sebe. Hledání je bezpečné. Dává pocit, že jsme na cestě, a přitom se stále můžeme vyhnout tomu jedinému okamžiku, který vše změní – rozhodnutí.

Jsou chvíle, kdy se život začne tiše zjemňovat. Neznatelně, téměř neviditelně, ale kdo je vnímavý, pozná to. Duše, která už ví, že se její pozemská cesta blíží ke konci, se začne pomalu stahovat. Jako když voda v řece zpomalí svůj proud, než se ztratí v moři.

Někdy nejde o minulý život. Někdy se otevře touha duše. To proste proto, že už nelze dál žít povrchově. Protože všechno, co dosud bolelo, co se opakovalo, co se tvářilo jako láska, bylo spíš závislostí, iluzí nebo strachem z prázdna — se začne rozpadat.

Někdy se nás život ptá, čemu vlastně věříme. Ne slovem, ale tím, co nám staví do cesty. Neptá se, co hlásáme, ale co v nás zůstane, když se všechno ostatní rozpadne. A právě tehdy, v tichu, začíná mluvit víra.

Sekce PODCAST

24.10.2025

Milé čtenářky, milí čtenáři. V sekci PODCAST na vás tentokrát čekají díly s názvem Zatížení rodové linie a také Definice životních rolí.