Každá z nás v sobě nosí průvodce, který ví mnohem více, než naše mysl dokáže obsáhnout. Říkáme mu Vyšší Já – část naší duše, která má paměť všech našich cest, nadhled a moudrost. Když se s ním naučíme mluvit, přestáváme bloudit a dostáváme jasné odpovědi: co udělat právě teď, čemu se vyhnout, co pochopit, kam nasměrovat svou energii.

Podzim v sobě nese tichý šepot zpomalení. Příroda už netlačí k růstu, listí padá, stromy se uvolňují a pomalu se připravují na zimní klid. Stejná pozvánka přichází i k nám – k ženám ve středním věku, které nesou každodenní zodpovědnosti, rodinu, práci a často i tíhu vlastních proměn. Podzim a zima nám dávají prostor nadechnout se, setřást přetížení...

Někdy nestačí nést dál to, co nám bylo předáno v rodině. Někdy je úkolem duše starou linii ukončit a začít novou. Bolest, pocit viny i vyloučení pak nejsou selháním, ale potvrzením, že se rodí nová cesta.

V dnešní době žije mnoho lidí, kteří na první pohled vedou zcela obyčejný život. Mají rodiny, vychovávají děti, pracují nebo podnikají, řeší každodenní radosti i starosti. Ale souběžně s tím se v jejich životě odehrává ještě něco jiného – něco, co je neviditelné, přesto velmi skutečné a zásadní. Nesou v sobě duchovní úkoly, které přesahují jejich...

Někdy v hluboké meditaci přicházejí obrazy, které mají sílu proměnit naše vnímání života. Jeden z nich ke mně přišel nedávno: když člověk vyčerpá všechny pokusy, které mu Vesmír nabídl pro pochopení určité karmy, vstupuje do závěrečné fáze své inkarnace.

Některé symboly se v našem životě objevují tak intenzivně, že je nelze přehlédnout. Hadi patří mezi ně. Setkání s nimi není jen náhoda – ať už je potkáváme ve snech, nebo dokonce ve skutečnosti, jejich poselství je často velmi konkrétní a osobní.

Rok 2026 nebude pro všechny stejný. Přinese zásadní změny, které mohou působit jako chaos a nejistota – nebo jako potvrzení, že se naplňuje to, na co jsme dlouho čekali. Záleží jen na tom, z jakého vnitřního nastavení k nim přistoupíme.