Kateřina Vyšehradská

Je mi 40 let, mám tři děti. Jsem rozvedená - ovšem pouze na papíře. V roce 2019 jsem se jednoho rána probudila a cítila každou svojí buňkou, že umírám. Že pokud něco nezměním, pokud to vše toxické okolo sebe nezbořím, do několika týdnů zemřu, uvnitř a pak i zvenčí. A o co šlo? O tom všem je možné dočíst se v jednotlivých článcích blogu. Od toxické tchýně, přes emočně nezralou matku, egocentrického otčíma, břemene ženské rodové linie, až po téma rozvodu, jako nejlepšího způsobu uzdravení mého manželství.

To vše nebo jen něco se může dít i vám. Když to pojmenujete, když se tam někde najdete, vše se dá zvládnout a nemusí to být s vyčerpáním sil. Při podání žádosti o rozvod jsem cítila tu nejhlubší bolest, rodina byla, je a bude pro mě to nejcennější, i když to může znít jako klišé. Cítila jsem ale a věděla, že na konci toho bolestného procesu je moje svoboda - svoboda projevu, svoboda mě samé, tam někde to vše dřímá. 

Nechť vás blog inspiruje, vzbudí sílu, motivuje, dovysvětlí nevysvětlené, pomůže dopochopit nepochopené nebo dodá kuráž, zkrátka vše nejlépe vystihuje toto moje:

Pindání je k ničemu, vše ukáží až činy.