Kuchařka života: proč ten název?

Stejně jako hledíme na to, co kupujeme v obchodě za ovoce a zeleninu, co přidáváme za koření do našich pokrmů a co servírujeme sobě, své rodině a přátelům, stejně tak je dobré přistupovat k životu, k situacím a vztahům v něm.
Když je nějaká situace mdlá, dodejme jí chuť a šťávu. Někdy stačí jen změnit pohled, zbořit starý vzorec nebo říci tomu druhému:             ”Pojďme to odteď dělat jinak.”
Když vztah doslova vyhnívá, není zde nic čerstvého, “přitažlivého k nakousnutí”, je načase odejít. Někdy naopak, když oba skutečně chtějí, je všudypřítomná hniloba jasným a silným ukazatelem, že je správný moment začít pracovat na sobě a na nás.
A tam, kde je šťáva, čerstvo, správná dávka koření a vše chutná a chutná, tam je dobré s rukou položenou na hrudníku poděkovat, neb to není samozřejmost. Je to skvělá věc, velké bohatství, za kterým stojí notná dávka úsilí, trpělivosti a víry.
Pak se vám může stát, že ze zdánlivě všední ranní kávy stane se klenot, když váš manžel pronese: ”Vždy jsem v nás věřil.”