Jste vlastní dcera/syn, ale nahradil vás polovlastní sourozenec? 1/3

Tento příběh je z mého života i ze života mého manžela. Rysy jsou tak podobné, že jsme si jisti, že toto zažilo a zažívá plno z vás.
Důvodů, proč toto rodiče dělají, je více a jsou rozepsány ve třetí a finální části tohoto “trojčlánku”. Důsledky jsou však stejné. Můžete se cítit jako vyděděnci jak po citové stránce, té psychické a nakonec i materiální.

Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo přibližně šest let. Pocity, že jsem navíc, nehodím se do programu mámy a nevlastního otce a nezbývají na mě rodinné finance, jsem vnímala postupně.
Ze strany otce přišlo zřeknutí se mě asi do roka od rozvodu rodičů. Zde toho není moc ke psaní.
Moje máma s otčímem měli vždy svůj program a já je doprovázela. O výletu tam, kam bych ráda jela já, nemohla být řeč.
Stejně tak dovolené byly vybírány tak, aby v první řadě odpovídaly požadavkům dospělých.
Pokud jsem jako dítě potřebovala ošacení, máma mi potají nakupovala v second handech a u vietnamských stánků - dodnes si vybavuji svoji zimní černou bundu s velkým nápisem na zádech Orlando Magic. Pokud boty stály více, než asi bylo dovoleno, musela jsem je schovávat.
Když se mámě a nevlastnímu otci narodil syn - můj bráška, vše začalo dostávat ještě výraznější rysy a tvary. 
Přicházela jsem na rozdíly. Já musela uklízet, zatímco on ne, Já musela ihned od 15 chodit na brigády, brácha byl veden k tomu, aby si v létě odpočinul, když jsem něco potřebovala, musela jsem si to zaplatit z peněz z brigád. Protože brácha nechodil na brigády, neb odpočíval, neměl své potřeby z čeho hradit, a tak je platili rodiče. Jeho oba vlastní rodiče.
Když jsem se z bytu odstěhovala, začali všichni tři jezdit na letní i zimní dovolené, vždy ale tam, kde byl aquapark, animační programy a v zimě kompletní vybavení na dětské zimní radovánky. Moje vzpomínky na půjčené běžky, šílenou štreku a otčímovo zklamání z mého amatérského výkonu mi tak ještě více zhořkly v puse :) :).
Vyvrcholením - řekla bych - bylo, když můj bratr po střední škole prohlásil, že ještě nechce pracovat a studovat už také nechce. Rodiče mu proto uvolnili byt, poskytli mu automobil a odsunuli se do zemědělské usedlosti, kterou otčím zdělil po svých rodičích. 
A zde je konec první části příspěvku z celkových tří na toto bohaté téma.