Opičí láska matky k dospívajícímu synovi - pohádka o Honzovi za pecí

Tentokrát nás článek zavede do světa nejistých matek, často se jim syn narodil ke čtyřicítce a později. Jejich partner plní funkci spíše jen do počtu, aby platilo manžel, manželka, dítě. 

Taková matka už ve svém dětství mohla citově strádat, a to zejména ze strany otce. Do dospělosti si odnesla sníženou sebehodnotu, nelásku k sobě a jistou úslužnost. Vztah s manželem je vyprahlý a zvětralý.
A tak se skvěle nabízí dospívající syn. O něj může přehnaně pečovat, podstrojovat mu, zajišťovat veškerý komfort od praní, vaření, pravidelného kapesného, nulových povinností, spinkání o víkendu do pravého poledne, až po shánění brigády, a pak další brigády, když s původní nebyl syn spokojený. Taková matka klidně sleví ze svého standardu, své auto předá synovi a bude jezdit MHD, poskytne svou pracovnu nebo odpočinkovou místnost ke společenským potřebám syna. To vše ona bezhlavě udělá a oddaně vždy poslouží. 
A proč? Protože v opačném případě hrozí, že ho ztratí, že když si ho tím vším výše popsaným neudrží, on vylétne z hnízda a prázdno, kterého se tak bojí, skutečně a opravdu přijde. A nebude se jednat jen o fyzické prázdno v domě, nýbrž prázdno v jejím životě, pomine “třísměnný provoz”, díky kterému byla zaměstnána a který jí vytvářel iluzi, že je stále potřebná.
Syn, který tuto opičí lásku přijímá, se stává Honzou za pecí a jeho mladistvý elán, touha po budování vlastní rodiny,  odhodlání osamostatnit se, podnikat, budovat kariéru, pomalu skomírá, zatímco pohodlnost a nezdravě prodloužené dospívání kyne jako těsto na pořádnou buchtu - pomalu, jistě a v teple.

Zapomeňme na chvíli, že je to nezdravé a. přirozený vývoj rodiny je zde pochroumán. Pokud to takto vyhovuje všem dosud zúčastněným, nechme to třeba i tak. Karty jsou však jinak rozdány v momentě, kdy si takový syn najde a přivede partnerku.

Může přijít několik situací:

Partnerka je stejně líná, pohodlná a neoplývá životními ambicemi, pak by nemusela celá tato podoba skřípat...nějaký čas.

Partnerka není líná, pohodlná a oplývá životními ambicemi - chce být plnohodnotnou partnerkou, žít samostatně a v soukromí, do budoucna být matkou a vedle sebe mít zralého muže. Vztah může mít budoucnost, když partnerka svou energií a jasnou životní vizí probudí syna jako "zakletého prince".  

Partnerka není líná, je však pohodlná na to, aby "zakletého prince" budila. Po několika schůzkách či přespáních u partnera (syna) pochopí, že pro všechny bude lepší, když vycouvá a to také udělá.

Ať už se bude jednat o jakoukoli kombinaci lidí a duší, je to výzva - pro matku přestat lpět na synovi, pro syna dospět a vyletět z hnízda, pro partnerku ujasnit si, co chce a co opravdu nechce a za tyto výzvy bychom měli poděkovat.