Zatížení ženské rodové linie - jak se projevuje?

Když jsme nahlédli do minulých životů, považuji za správné a důležité popsat i můj náhled na to, jak je vše propojené. Když nás něco z minulého života brzdí nebo blokuje, často se ještě k tomu chováme podobně jako naše maminky a babičky a prababičky. Někdy ťotiž “zdědíme” zatížení rodové linie.

Myslím, že nejlepší bude, když to uvedu na konkrétním příkladu.
Jedna žena mě kontaktovala s tím, že ve vztahu s muži vše z její strany probíhá vždy stejně, a to následovně. Seznámí se, několik měsíců je vše fajn, poté se začne nad muže nadřazovat a ukazovat, že je nepotřebuje, že je silná, finančně nezávislá a nenechá si do ničeho mluvit. Intimita z její strany změní podobu ve studenější přístup a tím je důkladně zaděláno na začátek konce vztahu. Každý muž se stáhne, skoro se až vyleká a důvěra ve vztah se začne rozplývat.
Zároveň poznamenala, že netuší, proč to dělá. Že pro to nemá rozumné vysvětlení.
A právě v její rodině, v ženské části, se opakuje totéž chování, pouze s tím rozdílem, že je to citelnější a citelnější. Maminka i babička dávaly svým partnerům najevo, že je nepotřebují, že jsou podnikatelsky silnější, nezávislé. Velmi pečovaly a pečují o svůj vzhled, prioritně. Až této ženě opakující se přístup k mužům znemožňuje mít dlouhodobý a stabilní vztah. 
Nahlédla jsem dle těchto indícií do minulého života této ženy. Otevřel se obraz domu nižší šlechty. Rodina, která vychovávala dcery tak, aby v dospělosti vyhovovaly manželům v rámci domluvených sňatků. Pro rodinu to znamenalo zachování prestiže a životní úrovně a standardů. Matka v této rodině neoplývala hlubokým citem k dětem, výchova byla důkladná, bez volnosti pohybu a projevu. Na připravenost svých dětí pro sňatky kladla nejvyšší důraz.
Žena z mého příběhu tedy byla takto vychována. Přišel den, kdy poznala svého nastávajícího. Rozmazlený mladík, který neměl tušení, co je práce a to jakákoli. Jeho matka diktovala, jak mají jeho dny vypadat ve smyslu toho, že je třeba, aby měl neustále maximální pohodlí. Byl tak prostě vychován. Když bylo po sňatku, za nějakou dobu se ženichova rodina i rodina nevěsty přestěhovali. Nevěsta - žena z našeho příběhu byla hluboce nešťastná, kdykoli mohla, toulala se přírodou a snila o tom, jak by chtěla žít. Když se potom musela vrátit, splnila vždy, co musela a pak zase utíkala ven. Manžel měl jiné ženy, byl pohodlný, neuctivý…nemastný, neslaný, jak se říká. Žena se mu nikdy citově neotevřela, nijak ji nepřitahoval, neimponoval. Naopak byl typ muže, kterého by si rozhodně nevzala. Skrytě jím pohrdala, navenek byla neutrální.
I přes toto všechno vzešli z tohoto manželství dva synové. Byli povahově i vzhledově po své matce. Oni se však nemuseli omezovat. O to více své matce připomínali, co zmeškala, kolik toho měla zakázaného, kolik toho nezkusila. Na jednu stranu je milovala, na druhou stranu bylo náročné nezávidět jim, že jsou muži a že jsou svobodní.
Tato žena se na podzim svého života hluboce zamilovala do muže samotáře, který žil v přírodě v malém skromném domku. Trávili spolu všechny možné chvíle. Oba již nebyli plni sil. A to ženu hluboce bolelo. Že promarnila roky plné elánu k plnění svých cílů a snů. Litovala, že se s tímto mužem nepotkali dříve. Byla z této situace obrovsky rozezlená, bojovala s pocity křivdy, zrazení až agrese. Onen muž ji uklidňoval a vnášel do jejího hrudníku klid.
Zemřel dříve než ona, avšak v jeho posledních chvílích se drželi za ruce. V tento hluboký okamžik žena vyřkla, že se již nikdy nikomu nepodvolí a bude vždy žít jen tak, jak ona sama chce. V takto silných emocích se slova stala doslova ortelem.
Zde tedy můžete vidět, že se žena chová stejně jako její maminka a babička, zároveň je tu ona pozůstalost z minulého života- nepodvolit se, žít jen podle sebe, nenechat si do ničeho mluvit. Jako žena z masa a kostí vstoupí do vztahu, avšak po několika měsících v ní naskočí program z podvědomí, její Duše si pamatuje onen ortel.
Po otevření inkarnace mnohdy přijde aha moment a lidé říkají: “ Aha, tak proto jsem se tak choval/a.” A já si stále říkal/a, proč vždy tak reaguji, proč se tak chovám, vždyť to nedává smysl.”
Otevření reinkarnací nám může dát například odpověď i na to, proč se bytostně bojíme vody, proč v ní nemůžeme dýchat nebo proč nechceme chodit do hor, proč se tomu vyloženě bráníme, můžeme dostat odpověď na to. proč se ve vztahu chováme stále stejně, nejde nám chovat se jinak a tak všechny naše partnerské vztahy ve stejné fázi končí…a mnoho dalšího. 
S dámou, které jsem otevřela tento život, jsme stále v kontaktu. Velmi samostatně na sobě pracuje, občasně potřebuje pomoci s hlubším detailem. Protože má dvě dcery, má mnohem silnější nutkání čistit rodovou linii od zatížení.
A protože stále věří, že najde harmonický partnerský vztah, jde si prací na sobě za ním.

Protože, jak už zaznělo ve filmu Na křídlech vážky: 

To Tvá víra Tě tam dovede!